Hadovy stránky

Jak už bývá u podobných stránek zvykem jsou i tyto téměř mrtvé. Je tomu tak zejména proto, že se mi příliš nechce sem nic psát. Avšak jelikož mi příjde, že jsem sem nenapsal nic již pekelně dlouho, tak vznikl tenhle příspěvek.

A aby měl také nějaký obsah, který je alespoň trochu k něčemu, tak uvádím odkaz na stránku kde se dá nejít vždy aktuální fungující klíč k NOD32.

Tudíž můj brilantní článek o dopadech a morálních aspektech soudních procesů zabývajících se diskriminací žen ve Spojených státech je nenávratně ztracen. Po pádu serveru byla totiž obnovena DB ze zálohy, která bohužel ještě onen článek neobsahovala. Ostatně, možná je to nakonec dobře, protože by se na mne mohlo nenávistně vrhnout oněch 1,6 milionu bývalých či současných zamestnankyň společnosti Walmart, které podaly onu žalobu, jelikož jim můj výkřik nebyl vůbec nakloněn.

Tenhle drobný problémek však ve mně vyvolal vzpomínku na okamžik, kdy jsem přišel o téměř všechna data, která se se mnou táhla od roku 1993. Jednoho krásného večera HDD firmy IBM vypověděl službu a odporoučel se do věčných lovišť. Shodou okolností, jak už to bývá, několik málo dní po skončení záruky. Vyhledal jsem tedy tenkrát pomoc specialistů z firmy Datarecovery a ti mi nabídli obnovu v ceně oscilující okolo desetitisíc korun.

Tenkrát jsem boj o data vzdal. A bylo velmi zajímavé, že mne několik dní provázel pocit, že jsem přišel o velmi podstatnou součást svého já. Faktem ovšem také je, že nastoupil poměrně příjemný pocit oproštění a zbavení se těžkého břemene, které sebou člověk vláčí. Napadá mne, jestli by se člověk občas neměl zbavit cíleně všech věcí, které ho již dlouho provázejí. Vyhodit či prodat všechny ty drobnůstky, maličkosti či artefakty osobní historie, ve kterých jsou koncentrovány vzpomínky, valstní práce, přátelé a mnoho dalšího. A nastoupit znovu do světa s čistým a prázdným místem pro úschovu nových příchozích věcí.
Jistě by takováto očista nebyla občas k zahození.

Přiznám se ovšem, že já nic takového podnikat nebudu, na to mám ty věci příliš rád a také ten pocit prázdnoty se pocitem očištění vyvažuje jen nelehce.

Celá myšlenka na vytvoření těhlech stránek se vyklubala v mé hlavě zejména proto, že mé předcházející stránky neodpovídaly svojí kvalitou kvalitě mé osobnosti. Teď asi mnozí zatlačují slzu v oku při vzpomínce na jejich obsah, ale ten již je nenávratně pryč. Proto jsem se rozhodl bouchnout trochu do klávesnice a napsat něco, za co bych se nemusel stydět. Doufám, že tomu tak je.

A nyní k vlastnímu obsahu. Jelikož jsem příliš netušil, čím bych tyto stránky naplnil, tak jsem podlehl masovému trendu, kdy na své stránky lidé umisťují rozličné výplody svých polochorých myslí. Totéž hodlám činit i já, ale vzhledem k tomu, že nemám vždy času nazbyt, tak předpokládám, že se tu jednotlivé příspěvky budou objevovat spíše s malou frekvencí.

To by pro začátek jako úvodní slovo mohlo stačit a až mne napadne o čem bych mohl napsat, tak se to tu určitě objeví.....